Nepodmíněný příjem je nejnovější výmysl, založený na lidské chuti se vzdělávat a pracovat, která nezná hranic. Stát zruší veškeré sociální záchranné sítě, důchody, příspěvky apod. a všem občanům, bez rozdílu a bez přihlédnutí k tomu, jestli pracují nebo ne, dá každý měsíc jistý obnos peněz. Jen tak. Zní to utopicky? Ani ne, je to vcelku reálný model, který by šel uplatnit v realitě, avšak je těžko slučitelný s myslí člověka, jak ho známe nyní.
Ztroskotá to už na provedení
Počítá se s tím, že se člověk nespokojí s tímto příjmem, ale bude se neustále snažit mít pomocí práce a vzdělávání vyšší a vyšší příjem a hlavně bude dělat to, co ho baví, když má zaručené od státu, že dostane ten naprostý základ. To je vždycky fajn, vědět, že se nemusíte bát o každou kůrku chleba. Jenomže myslitelé nepočítali s tím, že člověk, který dostane X peněz od státu a bude mu to stačit na to naprosté minimum, se už nikdy nezvedne, aby něco dělal – motivace k práci a nějakému rozvoji s blíží k nule. Je tu jisté procento lidí, kteří i přes to budou svědomitě „makat“, ale určitě to nebude většinová společnost
Nerozdílně, bez diskriminace a stejně s diskriminací
Jak se to ale udělá v případě postižených, znevýhodněných, důchodců. Opravdu dostane peníze každý, i bezdomovec nebo vězeň? Jak vlastně určit výši, kterou by měli občané dostat. Proč by měl dostávat peníze od státu člověk, který vydělává miliony a stejnou částku by měl zinkasovat člověk, který má měsíční příjem někde mezi nulou a jedničkou? Je to skutečně „spravedlivé“ a „rovné“? Kdo vlastně bude ten, co bude určovat, komu peníze stát dá a komu ne, pokud by se rozhodl napravit rozdíly. Kdo bude udávat výši?
Příliš mnoho neznámých a velké riziko
Pokud si člověk dokáže zařídit podporu od státu i dnes, nemusí pracovat. Stačí to na minimum? Stačí, a pokud jeden nemá ambice a stačí mu to, tak proč ne? Jenomže tohle nepodporuje nic, jenom lenost opravdu ode všech.